quote:

---

Originally posted by Gilthanas

Lidi, poradte... mam dilema..... :-) Nevim, jestli mam ci nemam koupit LOTRO a zacit parit....
PRO je, ze jsem hral betu a bavilo me to, ze jsem fanda Pana Prstenu a ze na to uz mam (myslim penizky), protoze uz vydelavam :-)

Ale je tu i PROTI: mam nejaky ten osobni zivot, praci a ne tolik casu, hral jsem WoW (sice na Freeserverech) ale vzdy me to po case omrzelo a prestal jsem), a tak mam strach, ze to bude to same....
Navic nevim, jestli to pak bude mit smysl, ze zaplatim mesicni poplateka a z nej odehraji cisteho casu tyden.....


Lidi, honem argumenty pro a proti

---

quote:

---

Originally posted by Gilthanas

Lidi, poradte... mam dilema..... :-) Nevim, jestli mam ci nemam koupit LOTRO a zacit parit....
PRO je, ze jsem hral betu a bavilo me to, ze jsem fanda Pana Prstenu a ze na to uz mam (myslim penizky), protoze uz vydelavam :-)

Ale je tu i PROTI: mam nejaky ten osobni zivot, praci a ne tolik casu, hral jsem WoW (sice na Freeserverech) ale vzdy me to po case omrzelo a prestal jsem), a tak mam strach, ze to bude to same....
Navic nevim, jestli to pak bude mit smysl, ze zaplatim mesicni poplateka a z nej odehraji cisteho casu tyden.....


Lidi, honem argumenty pro a proti

---

quote:

---

Originally posted by Gilthanas

Hmm... asi mate pravdu.... Navic, kdykoliv muzu prestat a pozastavit ucet.... ale je fakt, ze LOTRO ma proste z meho pohledu neco, co WoW nema..... a to pribeh, ktery znaji lide po celem svete a kterého bych chtel byt taky soucásti ;)

Muzu se zeptat, jakym zpusobem se plati pres pay pal? Mate to take nekdo tak? Ucet mam a i internet banking.

A ten poplatek je tedy zhruba 330Kc/mesic? Nekde mi i kdosi psal ze 250.... zalezi to na kurzu dolaru a koruny? I kdyz 250 a 330 je od sebe dost....?

---

quote:

---

Originally posted by Shatteren

quote:

---

Originally posted by Gilthanas

Lidi, poradte... mam dilema..... :-) Nevim, jestli mam ci nemam koupit LOTRO a zacit parit....
PRO je, ze jsem hral betu a bavilo me to, ze jsem fanda Pana Prstenu a ze na to uz mam (myslim penizky), protoze uz vydelavam :-)

Ale je tu i PROTI: mam nejaky ten osobni zivot, praci a ne tolik casu, hral jsem WoW (sice na Freeserverech) ale vzdy me to po case omrzelo a prestal jsem), a tak mam strach, ze to bude to same....
Navic nevim, jestli to pak bude mit smysl, ze zaplatim mesicni poplateka a z nej odehraji cisteho casu tyden.....


Lidi, honem argumenty pro a proti

---

1) Hral jsi WoW na free = nehral jsi WoW vubec i kdyz vzhledem k tomu v jakym je WoW ted stavu a jak se to bude "zhorsovat" je to jedno, protoze i tak je to nehorazna sracka.

2) Jestli te bavej "MOBOVACKY", ktery jsou defakto o nicem z meho pohledu, LOTRO je pro tebe spravna volba.

---

quote:

---

Originally posted by Azkaban

quote:

---

Originally posted by Shatteren

quote:

---

Originally posted by Gilthanas

Lidi, poradte... mam dilema..... :-) Nevim, jestli mam ci nemam koupit LOTRO a zacit parit....
PRO je, ze jsem hral betu a bavilo me to, ze jsem fanda Pana Prstenu a ze na to uz mam (myslim penizky), protoze uz vydelavam :-)

Ale je tu i PROTI: mam nejaky ten osobni zivot, praci a ne tolik casu, hral jsem WoW (sice na Freeserverech) ale vzdy me to po case omrzelo a prestal jsem), a tak mam strach, ze to bude to same....
Navic nevim, jestli to pak bude mit smysl, ze zaplatim mesicni poplateka a z nej odehraji cisteho casu tyden.....


Lidi, honem argumenty pro a proti

---

1) Hral jsi WoW na free = nehral jsi WoW vubec i kdyz vzhledem k tomu v jakym je WoW ted stavu a jak se to bude "zhorsovat" je to jedno, protoze i tak je to nehorazna sracka.

2) Jestli te bavej "MOBOVACKY", ktery jsou defakto o nicem z meho pohledu, LOTRO je pro tebe spravna volba.

---

Nezlob se na mě, ale WoW je větší mobovačka než Lotro :) Dějová linie skoro žádná a život začíná po 70 lvl. Ty si hrál Lotra do kterého levelu?

Naopak já si myslím, že Lotro není náročná hra na čas a dá se v pohodě hrát 2 hodinky denně. Je to ovšem hra náročná na partu a to se mi na tom i líbí. Ve WoW jsem do 70 lvl hledal partu sem tam do nějaké instance v Lotru spolupracuješ už od začátku.

---

quote:

---

Originally posted by celdric

mam dotaz...jak by mi behalo lotro na Ax2 4400+, 1GB ram a GF 7600 GT?

na sve predchozi konfiguraci v bete mi to jelo dost pomalu...

ne ze bych chtel zdrhnout z wowka...ale vzhledem k tomu, ze bracha chce ozkouset neco jinyho nez wowko tak bych mu moh zkusit doporucit trial lotra a asi bych to zkusil s nim ;-)

---

quote:

---

Originally posted by Drizzt DoUrden
Hra obsahuje tuny textu, je skvělé se tím probírat, ať už jde o filmovou linii (booky)

---

quote:

---

Originally posted by axtheb

quote:

---

Originally posted by Drizzt DoUrden
Hra obsahuje tuny textu, je skvělé se tím probírat, ať už jde o filmovou linii (booky)

---

Ignorante:)

Edit: abych nebyl offtopic. Na athlonu 3200+, 1gb ramky a radeonu 9500 pro to na medium detaily chodilo dost dobre.

---

First of all, who cares? Goodbye! Don't let the door hit you in the ass when you leave!
Secondly, you will still buy this. Stop fishing for attention you lonely little troll.

quote:

---

Originally posted by Trimanius
...nejaky moudra...

---

quote:

---

Originally posted by Khostri
Neříkám, že v budoucnu budu hrát další hry tímto stylem, jen prostě LOTRO jsem zkusil oddechově a můžu říci, že jsem dobře udělal.

---

quote:

---

Originally posted by Rashaverak

ad khostri: zni to hezky a docela ti i zavidim ze jsi to vydrzel ja to podobne parkrat zkousel a nakonec me vzdy ta myslenka na dalsi level a novy equip zaujala natolik ze jsem od toho upustil jen abych uz uz mel ty novy veci :)
...

---

quote:

---

Originally posted by Atronach

quote:

---

Originally posted by Khostri
Neříkám, že v budoucnu budu hrát další hry tímto stylem, jen prostě LOTRO jsem zkusil oddechově a můžu říci, že jsem dobře udělal.

---

Rekl bych, ze tenhle pristup by byl idealni pro DDO, ktere uz bohuzel ted nikdo nehraje

---

quote:

---

Originally posted by Meddy

quote:

---

Originally posted by Atronach

quote:

---

Originally posted by Khostri
Neříkám, že v budoucnu budu hrát další hry tímto stylem, jen prostě LOTRO jsem zkusil oddechově a můžu říci, že jsem dobře udělal.

---

Rekl bych, ze tenhle pristup by byl idealni pro DDO, ktere uz bohuzel ted nikdo nehraje

---

vsechno jem prosel vsude jsem byl

---

quote:

---

Originally posted by Lapcis

Jojo co se týká atmosféry prostředí není co vytknout.Od doby co jsem hrál Alien Vs Predátor 1 se mi nestalo,že bych se u hry bál.Ale když jsem vlezl do Old forrestu,tak jsem tam vydržel poprvé asi 2 minuty a musel jsem ven

---

quote:

---

Originally posted by Khostri

Ne. Mohylový vrch je těsně po návštěvě Toma Bombadila, kdy použijí dárek od Zlatěnky.
Zranění Froda je až na Větrově :)

---

quote:

---

Originally posted by J.R.R.Tolkien
Jeli velice pomalu. Aby se nerozdělili a nezabloudilí různými směry, postupovali v řadě s Frodem v čele, Sam za ním, po něm Pipin a pak Smíšek. Zdálo se, že údolí nemá konce. Najednou Frodo spatřil nadějné znamení. Po obou stranách vpředu začala v mlze vyvstávat temnota; a hádal, že se konečně blíží k průrvě mezi kopci, severní bráně Mohylových vrchů. Jestliže jí projedou, jsou volní.
"Honem za mnou!" zavolal přes rameno a pospíšil kupředu. Jeho naděje se však rychle změnila ve zmatek a obavu. Temné skvrny temněly, ale scvrkávaly se; a náhle před sebou spatřil hrozivé čnít dva obrovské stojící kameny, lehce nachýlené k sobě jako neúplný rám dveří. Nevzpomínal si, že by byl v údolí viděl něco takového, když se dopoledne díval z kopce. Projel mezi nimi, než si to stačil uvědomit: a vtom jako když kolem něho padne tma. Jeho poník se vzepjal a zafrkal a Frodo spadl. Když se ohlédl, viděl, že je sám. Ostatní ho nenásledovali.
"Same!" zvolal. "Pípine! Smíšku! Pojeďte! Proč se mě nedržíte?"
Žádná odpověď. Zmocnil se ho strach, a tak proběhl zpátky kolem kamenů a divoce křičel: "Same! Same! Smíšku! Pipine!" Poník skočil do mlhy a zmizel. Frodo měl dojem, že někde opodál slyší křik: "Hej, Frodo! Hej!" Bylo to dál na východ, vlevo od něho, když stál pod velikými kameny a napínal zrak do tmy. Vrhl se po směru výkřiku a zjistil, že stoupá do příkrého vrchu.
Drápal se nahoru a volal znovu, zběsileji a zběsileji; ale chvíli neslyšel žádnou odpověď. Potom jako by zazněla slabě, daleko vpředu a vysoko nad ním: "Frodo! Hej!" přicházely tenké hlásky z mlhy; a pak výkřik, který zněl jako opakované "Pomoc! Pomoc!", než skončil posledním "Pomoc!" jež se změnilo v náhle přeťaté zakvílení. Klopýtal za křikem, jak nejrychleji mohl; světlo však již zmizelo a kolem něho se zavřela přilnavá noc, takže si nemohl být jistý směrem. Zdálo se mu, že stále šplhá nahoru.
Jen změna úrovně půdy pod nohama mu napověděla, že je konečně na vrcholu hřebene či kopce. Byl unavený, zpocený, a přece zkřehlý. Byla úplná tma.
"Kde jste?" vykřikl ztrápeně.
Žádná odpověď. Stál a naslouchal. Náhle si uvědomil, že se silně ochlazuje a že tady nahoře začíná vát ledový vítr. Počasí se měnilo. Mlha teď kolem něho letěla v cárech a chuchvalcích. Od úst se mu kouřilo a tma byla méně blízká a hustá. Vzhlédl a s údivem zjistil, že se mezi pruhy chvátajících mraků a mlhy v nadhlavníku objevují mdlé hvězdy. Vítr začal svištět v trávě.
Náhle se mu zdálo, že slyší zdušený výkřik, a zamířil k němu; zatímco šel, mlha se svinula a rozhalila a ukázalo se hvězdné nebe. Rychlým pohledem zjistil, že stojí tváří k jihu na oblém vršku, na který musel vylézt od severu. Z východu vál lezavý vítr. Napravo, proti hvězdám na západě, se hrbil sytě černý obrys. Stála tam veliká mohyla.
"Kde jste?" vykřikl znovu, rozhněvaný a polekaný.
"Tady!" řekl hluboký studený hlas, který se zdál vycházet ze země. "Čekám na tebe!"
"Ne!" řekl Frodo, ale neutíkal. Kolena mu podklesla a padl na zem. Nedělo se nic a neozval se ani zvuk. Roztřeseně vzhlédl, právě včas, aby spatřil vysokou temnou postavu jako stín proti hvězdám. Skláněla se nad ním. Měl dojem očí, velice studených, ač prosvícených bledým světlem, jež jako by přicházelo z veliké dálky. Pak ho uchopila ruka silnější a studenější než železo. Ledový dotek mu zmrazil kosti a víc si nepamatoval.

Když zase přišel k sobě, chviličku si nevybavoval nic než pocit děsu. Pak náhle pochopil, že je uvězněn, beznadějně polapen; je v mohyle. Dostal ho Mohylový duch a zřejmě už je pod nějakým z jeho strašných kouzel, o nichž pohádky vyprávěly jen šeptem. Neodvažoval se pohnout, ale zůstal, jak byl položen: na zádech, na studeném kamení, s rukama na prsou.
Ačkoli byl jeho strach tak veliký, že se zdál být součástí temnoty, jež ho obklopovala, zjistil, že přemítá o Bilbovi Pytlíkovi a o tom, co mu vyprávěl, když se spolu toulali po stezičkách Kraje, a jak mluvili o cestách a o dobrodružství. I v srdcí toho nejtlustšího a nejbázlivějšího hobita se skrývá semínko odvahy (často, pravda, hluboko) a čeká na nějaké konečné a zoufalé nebezpečí, aby vzklíčilo. Frodo nebyl ani moc tlustý, ani moc bázlivý; ve skutečnosti, třebaže o tom nevěděl, ho Bilbo (a také Gandalf) pokládal za nejlepšího hobita v celém Kraji. Pomyslel si, že dospěl ke konci svého dobrodružství, a k strašlivému konci, ale ta myšlenka ho posílila. Cítil, jak se napíná, jako před posledním skokem; už si nepřipadal hadrový jako bezmocná kořist.
Zatímco ležel, přemýšlel a sbíral se, všiml si najednou, že tma zvolna ustupuje: kolem něho rostlo bledé, zelenkavé světlo. Nejdřív mu neodhalilo, na jakém místě se octl, protože se zdálo vycházet z něho samotného a z podlahy vedle něho a nedosáhlo ještě stropu ani stěn. Otočil se, a tam ve studeném svitu spatřil, že vedle něho leží Sam, Pipin a Smíšek. Leželi na zádech, tváře měli smrtelně bledé a byli oblečeni v bílém. Kolem nich ležely spousty drahocenností, možná zlatých, ačkoli v tom světle vypadaly studeně a nesličně. Na hlavách měli obroučky, kolem pasu zlaté řetězy a na prstech mnoho prstenů. Po boku jim ležely meče a u nohou štíty. Přes hrdla jim však ležel jeden dlouhý tasený meč.

Náhle počala píseň: studený šepot, jenž stoupal a klesal. Hlas se zdál daleký a nesmírně bezútěšný, chvílemi vysoký a tenký, chvílemi jako ston z hloubi země. Z beztvarého proudu smutných, leč strašlivých zvuků chvílemi vynikaly řady slov: ponurých, tvrdých, studených slov, bezcílných a ubohých. Noc haněla jitro, o něž byla připravena, a chlad proklínal teplo, po němž hladověl. Froda mrazilo až do morku kostí. Po chvíli začala být píseň zřetelnější; a s děsem v srdci si uvědomil, že se proměnila v zaklínání:

Chladni, ruko, srdce, kosti,
v chladném spánku do věčnosti,
na kamenném chladném loži,
dokud slunce nedohoří.
Černý vítr hvězdy svane,
na zlatě spát nepřestaneš,
až temný pán pokyne
a zem s mořem zahyne.

Za hlavou uslyšel skřípavý a škrábavý zvuk. Zvedl se na jednom lokti a v bledém svitu spatřil, že jsou v jakési chodbě, která za nimi zahýbá. Zpoza rohu tápala dlouhá ruka, kráčela po prstech k Samovi, který ležel nejblíž, a k jílci meče, jenž na něm spočíval.
Frodo měl nejprve pocit, že ho zaklínadlo opravdu proměnilo v kámen. Pak se ho zmocnila zběsilá myšlenka na útěk. Ptal se, zda by ho Mohylový duch napadl, kdyby si nasadil Prsten, a zda by našel cestu ven. Představil si, jak svobodně běží trávou, trápí se pro Smíška a Sama a Pipina, ale sám je volný a živý. Gandalf by uznal, že se nedalo dělat nic jiného.
Ale odvaha, která se v něm probudila, byla už silná: nemohl opustit přátele tak snadno. Zakolísal, zašátral v kapse a pak znovu bojoval sám se sebou; zatím ruka přilezla blíž. Náhle se v něm zrodilo pevné odhodlání; chytil krátký meč, který ležel vedle něho, a vkleče se naklonil nad těly svých druhů. Vší silou ťal po lezoucí ruce v zápěstí, a ruka upadla; v tom okamžiku se však meč rozštípl až k jílci. Ozval se výkřik a světlo zmizelo. Ve tmě cosi zlobně zavrčelo.
Frodo padl na Smíška a Smíškova tvář byla na dotek studená. Náhle se mu kdesi vzadu v mysli vynořila vzpomínka na dům pod horou a na Tomův zpěv, jež se s příchodem mlhy vytratila. Vzpomněl na rýmovačku, kterou je Tom učil. Zoufalým hláskem začal: "Hej, Tome Bombadile!" a s tím jménem jako by jeho hlas zesílil; zazněl plně a životně a temná komora se rozezněla ozvěnou jako při zvuku polnice a bubnu.

Hej, Tome Bombadile, Bombadile, hej hou!
Zaklínám tě vodou, lesem, rákosem i vrbou,
při ohni a při měsíci, slyš a dej se vidět!
Přijď, Tome Bombadile, protože jsme v bídě!

Rázem nastalo hluboké ticho, v němž Frodo slyšel údery vlastního srdce. Po dlouhém, pomalém mžiku zaslechl zřetelně, ale vzdáleně, jako by hlas přicházel skrze hlínu nebo tlustou zeď, odpovídající zpěv:

Náš starý Tom Bombadil je veselá kopa,
kabátek má šmolkový, k tomu žlutá bota.
Toma nikdo nedostane, protože je pánem,
jeho krok je rychlejší, jeho píseň vládne!

Ozval se hlasitý hřmot, jako když se řítí a padají kameny, a náhle začalo dovnitř proudit světlo, skutečné světlo, jasné světlo dne. Na konci komory se Frodovi u nohou utvořil nízký otvor podobný dveřím; a v něm se objevila Tomova hlava (i s kloboukem a s pírkem), rudě orámovaná vycházejícím sluncem. Světlo dopadlo na podlahu a na tváře tří hobitů ležících po Frodově boku. Nehýbali se, ale neměli už chorobnou barvu. Vypadali teď, jako by jen hluboce spali.
Tom se shýbl, sundal klobouk a vstoupil do temné komory se zpěvem.

Táhni pryč, ty starý Duchu! Zmiz ve světle denním!
Svraskni jako chladná mlha, jako vítr zavyj,
táhni do neplodných zemí přes hory a doly!
Víckrát se sem nevracej. Mohylu nech prázdnou.
Ztracen buď a zapomenut, temnější než temno,
tam, kde brány zavřeny jsou do nápravy světa.

Při těchto slovech se ozval výkřik a vnitřní část komory se s rachotem zřítila. Pak bylo slyšet dlouhý, táhlý kvil vytrácející se do nepředstavitelné dálky; a potom ticho.
"Pojď, příteli Frodo!" řekl Tom. "Pojďme ven na čistou trávu. Musíš mi je pomoci vynést."
Spolu vynesli Smíška, Pipina i Sama. Když Frodo naposled opouštěl mohylu, zdálo se mu, že vidí uťatou ruku, jak se ještě kroutí jako raněný pavouk v hromádce spadané hlíny.
Tom odešel zase dovnitř a bylo slyšet veliké bouchání a dupot. Když se vynořil, měl plnou náruč pokladů: věci ze zlata, stříbra, mědi a bronzu, spoustu korálů a řetězů a ozdob s drahokamy. Vylezl na zelenou mohylu a všechny tam rozložil na slunci.
Stál, klobouk v ruce a vítr ve vlasech, a shlížel na tři hobity, kteří leželi na zádech v trávě na západ od pahrbku. Zvedl pravici a pravil jasným velitelským hlasem:

Vzbuďte se, mí zlatí kluci, vstávej každý, vstávej!
Ať zas proudí horká krev! Padl chladný kámen;
temné dveře dokořán, mrtvá ruka puká.
Noc za nocí odlétla, za branou jsou luka!

K Frodově veliké radosti se hobiti pohnuli, protáhli paže, protřeli si oči a rázem vyskočili. Hleděli v úžasu nejdřív na Froda a pak na Toma, který v celé velikosti stál na mohyle nad nimi; a pak na sebe v tenkých bílých hadřících, s korunami a pásy z bledého zlata a cinkajícími ozdobami.
"Co se to jen stalo?" začal Smíšek a hmatal po zlaté čelence, která mu spadla přes jedno oko. Pak zmlkl, tváří mu přeletěl stín, a zavřel oči. "Ovšem, už si vzpomínám," řekl. "V noci na nás přišli muži z Carn Dum a my byli poraženi. Ach! To kopí v mém srdci!" Chytil se za prsa. "Ne! Ne!" řekl a otevřel oči. "Co to říkám? Snil jsem. Kdes byl, Frodo?"
"Myslel jsem, že jsem ztracen," řekl Frodo, "ale nechci o tom mluvit. Mysleme na to, co máme dělat teď. Pojeďme dál!"
"Takhle vystrojení, pane?" řekl Sam. "Kde mám šaty?" Hodil čelenku, pás a prsteny do trávy a bezradně se rozhlížel, jako by čekal, že někde poblíž najde ležet svůj plášť, kabátec, kalhoty a jiné součásti hobitího oblečení.
"Svoje šaty už nenajdete," řekl Tom, seskočil z mohyly a se smíchem je ve sluneční záři obtančil. Zdálo by se, že se nic nebezpečného a hrozného nestalo; a vskutku, hrůza v srdcích jim bledla, když na něho hleděli a viděli veselé ohníčky v jeho očích.
"Co tím myslíte?" zeptal se Pipin a díval se na něho napůl zmateně, napůl pobaveně. "Proč ne?"
Tom však potřásl hlavou. "Našli jste sami sebe, vynořili jste se z hluboké vody. Nelitujte šatů, když jste ušli utonutí. Buďte rádi, mí veselí přátelé, a nechte sluníčko, ať vám rozehřeje srdce i údy! Shoďte ty staré hadry! Proběhněte se po trávě nazí a Tom půjde na lov!"

---